- Architekt: Zaha Hadid
- Lokalita: Innsbruck, Rakousko
- Výška:47 m
- Návrh: 1999
- Výstavba: 1999-2003
- Web: www.bergisel.info
[wp_ad_camp_1]
Innsbruck je nádherné město obklopené horami. Skokanský můstek Bergisel dostal jméno právě po jedné z nich. Unikátní konstrukce můstku se rozvíjí jako had od elegantně tvarované hlavy až po doskočiště. Můstek se stal téměř okamžitě stal symbolem města s dlouholetou tradicí skoků na lyžích.
Funkce
Skokanský můstek nabízí kromě seskoků také rozhlednu a kavárnu pro celou stovku návštěvníků. Tyto funkce jsou dány především atraktivní lokalitou, kterou okolí Innsbrucku nabízí a dlouhodobou tradicí zimních sportů. Celý komplex nabízí podívanou pro 28 tisíc diváků.
Kontext
Areál se nachází v jižní části města Innsbruck na hoře Bergisel (746m). Pod areálem probíhá dálnice Brennerautobahn.
[put_wpgm id=17]
Historie
Zimní areál Bergiselschanze se proslavil množstvím konaných soutěží, blízkostí centru města a hlavně nádherným výhledem. První lyžařský můstek zde byl slavnostně otevřen již v roce 1967 a o 6 let později se na něm konalo i mistrovství světa. V roce 1941 se nájezd chátrajícího můstku zřítil a usmrtil 4 lidi. Po druhé světové válce byl skokanský můstek rekonstruován podle originálních plánů a v roce 1953 již hostil tradiční turné čtyř můstků.
Bergisel se stal i dějištěm zimních olympijských her a to dokonce 2x – v roce 1964 a 1976. Můstek byl pro tyto příležitosti důkladně modernizován podle nejnovějších standardů a došlo také k rozšíření tribun.
V době konání 50. výročí slavného turné čtyř můstků měl lyžařský stadion zářit ve zcela novém světle. V roce 1999 byla vypsána soutěž, kterou ze 6 účastníků vyhrála architektka Zaha Hadid. Kromě věže a můstku byl navržen nový výtah, lanová dráha, doskočiště a osvětlení. Práce byly dokončeny v roce 2003.
V roce 2012 se areál stal dějištěm zimních olympijských her mládeže.
Forma
Zaha Hadid definovala svůj projekt jako mezistupeň mezi mostem a věží. Téměř 50 metrů vysoký můstek se rozvíjí podobně jako had od své hlavy až po doskočiště. Hlava hada je určena kromě lyžařů i pro návštěvníky, kteří mohou navštívit místní kavárnu, nebo obdivovat úžasný výhled na město Innsbruck a Alpské panorama. Kombinace těchto funkcí je zcela logicky určena lokalitou, nicméně kombinovat jakoukoliv další funkci právě se skokanským můstkem je poměrně ojedinělý jev.
[wp_ad_camp_2]
Skokanský můstek se stal díky tradici zimních soutěží důležitým symbolem města Innsbruck. Každý z pohledů na objekt vypadá docela jinak, pozorovatelům se tak nabízí ke čtení trojrozměrný objekt, tvarem připomínající botu na vysokém podpatku či golfovou hůl.
Od vchodu po vrchol věže vede schodiště o 455 stupních. Můstek však nabízí i 2 funkčně oddělené výtahy – jeden je určený návštěvníkům a druhý skokanům na lyžích. V prvním patře se nachází prostor na seskok spolu se zázemím lyžařů. Ve druhém patře je luxusní kavárna Café im Turm s kapacitou až 100 osob. Skokanský můstek je koncipován tak, aby z interiéru nabídl výhled do 360 stupňů. Ve třetím patře se nachází vyhlídková terasa. Můstek má i 3 podzemní podlaží pod stojinou věže. Zde se nachází technické místnosti, sklady, kanceláře, zázemí pro personál a přípravný prostor pro skokany.
[wp_ad_camp_1]
Délka odrazového můstku je 98 metrů a sklon 35 stupňů. Betonová konstrukce je díky ztužujícímu zábradlí a ocelové příhradovině až překvapivě tenká. Statika objektu byla navržena ve spolupráci s Christianem Astem.
Zatímco povrch stojny je z betonu, věž skokanského můstku a sjezdová rampa jsou pokryty lesklým plechem s jemnými svislými drážkami. Plechová fasáda sleduje křivky a odráží světlo v závislosti na aktuálním počasí a denní době. Zajímavou součástí architektury je i noční osvětlení, které je primárně vedeno z interiéru kavárny a vnitřkem rampy o průřezu písmene U. Světla v dlouhých pruzích, zdůrazňují tvar rampy a postupně mění svou barvu.
Realizace Zahy Hadid slavila velký úspěch. Důkazem je i další realizace pro město Innsbruck, která přišla o 5 let později – stanice lanové dráhy Hungerburgbahn.
Ocenění
V roce 2002 byla stavba oceněna Austrian State Prize for Architecture.
[wp_ad_camp_3]
