- Architekt: Zaha Hadid
- Lokalita: Řím, Itálie, čtvrť Flaminio
- Plocha parcely: 29000 m2
- Zastavěná plocha: 21000 m2
- Návrh: 1998
- Výstavba: 2003-2010
- Náklady:150 mil eur
- Web: www.fondazionemaxxi.it
[wp_ad_camp_1]
Muzeum MAXXI je projekt, který se realizoval přes 10 dlouhých let. Přežil nejrůznější politické a ekonomické krize, 4 různé ministry kultury, škrty v rozpočtech a také pozastavování výstavby. Výsledkem dlouhého úsilí je futuristický plovoucí prostor, který je citlivě včleněn do území bývalých kasáren římské čtvrti Flaminio a dodává celému prostředí novou vitalitu.
Funkce
MAXXI se skládá ze dvou institucí – MAXXI Arte a MAXXI Architecture. Jedná se o víceúčelovou budovu umění a kultury, která zahrnuje také sál, knihovnu, knihkupectví, kavárnu, multimediální knihovnu, prostory pro dočasné výstavby či místa pro studium a volný čas. Hlavní náplní stavby je však centrum pro výstavu moderního umění.
Kontext
Výstavba muzea vyvolala ve veřejnosti celou řadu otázek. Nejpodstatnější z nich byla, zda jsou moderní organické tvary a měkké křivky vhodné do statického města s bohatou historií, jako je Řím.
[put_wpgm id=1]
Horizontální charakter muzea však skvěle zapadá do prostředí bývalých kasáren a to nejen citlivě zvoleným měřítkem, ale také tvarovým řešením, které koresponduje s protáhlým tvarem místní zástavby. Z okolních ulic muzeum doplňuje uliční řadu a svým tvarem postupně přechází do oblého nároží. Vyvrcholením celé kompozice vlnitých forem je 20 metrů dlouhý a 45 metrů široký převis nad hlavním vchodem, který svým obrovským oknem vytváří dialog mezi novým a starým.
Pozemky muzea původně sloužili automobilové továrně a později jako ubytovny pro vojáky. V roce 2003 je Ministerstvo Obrany v Itálii uvolnilo pro stavbu muzea. Z celkových 29 000 m2 je 21 000 zastavěno. Zbylá plocha je využita pro komunikaci a zahradu, ve které leží 24 metrů dlouhá lidská kostra s nosem Pinocchia. V blízkosti stavby protéká řeka Fiume Tévere a asi 400m východně se nachází Olympic Village a Music Palace (Renzo Piano).
Forma
Zaha Hadid uchopila koncept muzea zcela odlišným způsobem. Hlavní myšlenkou bylo opustit zažitý archetyp muzea jako jeden objekt. MAXXI, to je série budov, které svou vnitřní strukturou připomínají město. Klíčovými prvky tu nejsou body, ale toky a proudění. Celý komplex působí, jako živoucí organismus, který využívá rozsáhlá vnitřní schodiště a můstky jako důležité dopravní tepny. Ty mezi sebou provokativně spojují jednotlivé programy z oblastí umění a architektury a vytváří tak jedinečný souvislý vzorek.
[wp_ad_camp_2]
Fluidní prostor také posilují nejrůznější statické formy, které jsou zdánlivě nahodile rozmístěny v interiéru. Tyto objemy usměrňují tok lidí v prostoru a zároveň skrývají nezbytné technické zázemí.
Vnější prostor je utvářen betonovými stěnami, které s výjimkou horního převisu neobsahují téměř žádná svislá okno. Stavba tak zvenčí působí jako mohutný kompaktní celek, který je lokálně podpírán sériemi subtilních ocelových sloupů. Muzeum je z větší části osvětleno skrze prosklenou střechu. Množství světla redukují složité střešní panely, které kromě filtračních zařízení obsahují také integrované žaluzie a zdroje umělého světla. Jednotlivé panely jsou upevněny mezi úzké ocelové rámy, které dále redukují průnik světla svou výškou. Rámy také zdůrazňují zakřivení prostoru a propisují ho do interiéru formou úzkých linií.
Navzdory složitosti vnitřního prostoru je barevnost muzea redukována na odstíny bílé, šedé a černé. Pohledový beton spolu se sklem a ocelí poskytují prostoru neutralitu, která má zdůraznit vystavovaná díla a přenést je do popředí.
[wp_ad_camp_1]
Celé muzeum je protkáno systémem můstků a schodišť, které svou formou umocňují dynamiku v interiéru. Tyto komunikační prvky jsou tvořeny plným ocelovým zábradlím a jsou zdůrazněny černou barvou. Spodní strana podest a schodišťových stupňů je využita k umístění plošných a liniových zdrojů světla. Zajímavým detailem je umístění zdroje světla také mezi styk zdi a zábradlí. Můstek, či schodiště pak působí lehce a dojmem, že se vznáší.
Muzeum MAXXI nabízí úžasné prostorové souvislosti. I sebemenší detail je v souladu s celkem. Vše se však odehrává pouze na úkor formy, nikoliv prostorové čitelnosti. Návštěvníci jsou tak nuceni celé muzeum prozkoumávat, podobně jako jedno z italských měst.
Ocenění
V roce 2010 získalo muzeum MAXXI od Zahy Hadid Stirlingovu cenu za architekturu, kterou uděluje královský institut britských architektů (RIBA). Oceňují se stavby kdekoliv v rámci Evropské Unie. Oceňují se budovy postavené, nebo navržené ve velké Británii.
[wp_ad_camp_3]
