- Architekti: MVRDV
- Lokalita: Rotterdam
- Realizace: 2002 – 2006
- Rozloha: 45m2 ložnic + 120m2 střešní terasy
Střešní nástavba s jednoduchou formou drobné vesničky je zcela mimo kontext a měřítko okolních domů. Návrh od MVRDV chytře navazuje na jednopodlažní byt a rozšiřuje jej o další prostory jako je terasa se zelení a mobiliářem nebo vlastní soukromé ložnice každého člena rodiny.
Funkce
Dům byl navržen pro vlasového stylistu Sjoerda Diddena, jeho manželku a dvě děti.
Kontext
Čtyřpodlažní zástavba s pohledovým režným zdivem pochází z počátku 90. století. Dům je třípodlažní, vrchní patro je věnováno nástavbě od MVRDV.
[put_wpgm id=31]
Forma
Střešní nástavby se nejčastěji provádí z důvodu rozšíření a potřeby dalšího prostoru pro život. To byl také případ rodiny Didden, která se už dále nechtěla tísnit v domě se dvěma pracovními ateliéry. Samotný byt byl totiž nešťastně koncipován jako jeden velký otevřený prostor ve 3. nadzemním podlaží a dospívající děti už nutně potřebovali své soukromí.
Sytě modrá střešní nástavba rozšiřuje bydlení o dalších 45m2 obytného prostoru a 120m2 terasy. Forma připomíná drobnou vesnici – náměstí, 3 domky jednoduchého tvaru, zeleň, lavičky – to vše ohraničeno obvodovou atikou ve výši ramen s průhledy do okolí.
Nástavba působí v záplavě Rotterdamského režného zdiva přinejmenším hodně nápadně. Proč právě modrá? Modrý byl údajně už první návrh od ateliéru MVRDV a obyvatelům se silný koncept natolik zalíbil, že na něm nechtěli nic měnit.
Každý ze tří domků střešní nástavby představuje jednu samostatnou ložnici. Propojení se stávajícím domem je řešeno pomocí dvou tubusových schodišť, které jsou spuštěny ze stropu, aniž by se dotýkaly podlahy. Menší schodiště je napojeno na ložnici rodičů. Větší schodiště je spleteno z dvou samostatných ramen, z nichž každé vede do jedné dětské ložnice. Uprostřed spirálovitého schodiště vedoucího do dětských pokojů je zavěšeno lano pro rychlé slanění dolů, do společenského prostoru.
Forma každého domku je velmi jednoduchá až minimalistická. Jednoduché jsou také tvary mobiliáře – laviček, květináče či otvorů ve zdivu. Vše je pokryto polyuretanem a sjednoceno modrou barvou, která z prostoru vytváří sochařskou až téměř abstraktní záležitost.
Stávající střecha musela být vyztužena ocelovým nosným rámem. Výsledná nástavba zároveň prozkoumává využití dalšího prostoru v čím dál více zahušťovaných městech. Ukazuje se, že náklady na další rozšíření prostorů směrem vzhůru jsou mnohem nižší, než výstavba s ekvivalentním rozsahem postavená na zelené louce.
Zkušenost z provozu ukazuje, že ne každý oceňuje barevné řešení. Panoramatu města výraznější modrá barva nevadí. Z hlediska psychologie barev však nemusí přemíra modré barvy působit na člověka právě nejlépe. Je tak otázka, zda obyvatelé domu vyhledávají odpočinek pod modrou letní oblohou právě na terase.
Otvory v atice prostorově částečně navazují na okna a modrá barva se tak v interiéru ztrácí. Stěny jsou řešeny v neutrálních barvách dřeva. Dispozici doplňují další barevné prostory koupelny či drobného zádveří, které jsou řešeny v oranžové a červené barvě. Zbytek interiéru je řešen velmi střídmě z jednoduchých dřevěných desek, které jsou neutrálním protipólem záplavy barev. Oba dětské pokoje spolu dispozičně sousedí a skrz posuvnou příčku či otevřená střešní okna se mohou děti vzájemně navštěvovat.
Ateliér MVRDV často překvapuje originálním prostorovým řešením a koncepcí. Didden Village není výjimkou. Právě prostorové souvislosti vyzdvihly bydlení na úplně novou úroveň.
[wp_ad_camp_3]
