* 15.12. 1907, Rio de Janeiro, Brazílie
† 5.12. 2012, Rio de Janeiro, Brazílie
Zakladatel moderní brazilské architektury, držitel Pritzkerovy. Silně ovlivněn Le Corbusierem. Inspirován krásou přírody v návrzích využívá elegantních křivek a výrazové jednoduchosti v kombinaci s barevnými plochami.
Životopis
Oscar Niemeyer se narodil 15. prosince 1907 v Riu de Janeiru v Brazílii. Střední školu dokončil v roce 1928 ve věku 21 let a krátce na to se oženil s Annitou Baldo, dcerou italských přištěhovalců z Padovy. Manželství jim vydrželo velmi dlouho – až do Annitiny smrti v roce 2004.
[wp_ad_camp_1]
V roce 1930 započal Oscar svá studia na škole výtvarných umění Escola Nacional de Belas Artes v Riu de Janeiru. Školu úspěšně dokončil o 4 roky později. Krátce po studiích Niemeyer navázal spolupráci s ateliérem Lucia Costy. Praxi nastoupil i přesto, že zpočátku za svou práci nedostával zaplaceno. Důvodem byla nespokojenost s tehdejším stavem architektury. Právě v ateliéru Lucia Costy se Niemeyer dostává k práci na projektu budovy ministerstva školství a zdravotnictví v Riu de Janeiru. Konzultantem celého projektu byl Le Corbusier.
V roce 1941 začal Niemeyer svou kariéru na volné noze návrhem Pampulha Architectural Complex v Belo Horizonte. Zakázkou jej oslovil blízký přítel Juscelino Kubischek. Součástí komplexu je kasino, restaurace, taneční sál, kostel, jachtařský a golfový klub. Všechny tyto budovy se rozkládají kolem umělého jezera. Právě zde začal Niemeyer objevovat charakteristické znaky jeho budoucí architektury – využití vlastností betonu a rozmanitosti křivek.
„Při návrhu je důležité myslet nejen na architekturu, ale i na to, jak architektura může vyřešit problémy světa. Úkolem architekta je bojovat za lepší prostředí, kdy architektura slouží všem a nikoliv pouze skupině privilegovaných osob.“ – Oscar Niemeyer
Architektonický komplex Pampulha byl dokončen v roce 1943 a stal se důležitým mezníkem architektovi tvorby. Mistrovským dílem celého areálu se stal kostel Sao Francisco de Assis, který je charakteristický svou střechou z parabolického oblouku, jehož konstrukce umožnila využití jen velmi tenké betonové skořepiny. Tyto vlastnosti se příznivě projevily na spotřebě materiálů.
[wp_ad_camp_2]
V roce 1947 Niemeyer vycestoval do USA a stal se členem mezinárodního týmu pro návrh sídla OSN v New Yorku. Výsledný návrh byl vytvořen jako syntéza Corbusierova a Niemeyerova přístupu. Sídlo OSN bylo dokončeno v roce 1953. Ve stejném roce dostal architekt nabídku na funkci děkana na Harvardské škole designu. Kvůli jeho členství v komunistické straně byla však jeho víza zamítnuta.
V roce 1956 se Juscelino Kubitschek stal prezidentem Brazílie. Niemeyer tak získává lukrativní pozici ředitele prací na výstavbě nového hlavního města Brasília. Urbanistickou soutěž vyhrál Niemeyerův dřívější šéf a učitel Lucio Costa. Oscar Niemeyer navrhuje v letech 1957 – 1964 řadu veřejných budov – prezidentský palác, budovu ministerstva spravedlnosti, prezidentskou kapli a katedrálu. Navrhované obytné budovy byly v prostoru přízemí podepřeny sloupy, což umožňovalo větší volnost v půdorysech.
Po nástupu vojenské vlády k moci v roce 1966 byl Oscar Niemeyer nucen jako člen komunistické strany emigrovat do Francie. Do své vlasti se vrátil až v roce 1985. V Paříži založil ateliér Champs-Élyséees.
V roce 1988 získává Oscar Niemeyer díky projektu brazilské katedrály Priztkerovu cenu za architekturu a v roce 1997 navrhl jedno z nejvíce oceňovaných děl celé jeho tvorby – muzeum současného umění v Niterói nedaleko Rio de Janeira. Architekt zemřel 5. prosince 2012 ve věku 104 let. Až do poslední chvíle pravidelně docházel do ateliéru a dohlížel na své projekty. Pohřeb se symbolicky konal v prezidentském paláci, který Niemeyer navrhl o více jak 50 let své kariéry dříve.
Ocenění
- 1963 – Leninova cena míru
- 1970 – Rytíř francouzské čestné legie
- 1988 – Pritzkerova cena za architekturu
[wp_ad_camp_3]
