* 6.10. 1887, La Chaux-de-Fonds, Švýcarsko
† 27.8. 1965, Cap Martin, Francie
Vlastním jménem Charles-Édouard Jeanneret. Významný teoretik, urbanista a architekt bez formálního vzdělání. Důležitá úloha na vzniku Athénské charty. V návrzích uplatňuje Pět bodů moderní architektury a železobetonové konstrukce.
Životopis
Le Corbusier, vlastním jménem Charles-Édouard Jeanneret se narodil 6. října 1887 v malém městečku La Chaux-de-Fonds na severozápadě Švýcarska. Ve svých 15 letech se začíná vyučovat rytcem na škole uměleckých řemesel École des Arts Décoratifs. Na Charlese měl velký vliv jeho učitel architektury René Chapallaz. První dům tak Le Corbusier navrhl již ve svých 17 letech. Dům pro rytce Louse Falleta je však natolik tradiční záležitostí, že se k němu Le Corbusier později nechce ani hlásit.
[wp_ad_camp_1]
V roce 1907 přichází první z mnoha cest po Evropě. Na svých cestách poznává nejrůznější památky a hodně kreslí a skicuje. O rok později se v Paříži setkává s bratry Perretovými a v jejich ateliéru poznává železobeton. V roce 1910 pracoval Le Corbusier nedaleko Berlína pro architekta Petera Behrense. Právě zde měl možnost potkat Ludwiga Miese van der Rohe či Waltera Gropiuse. Hlubokou zkušeností pro něj byla také návštěva kláštera ve Florencii. Později cestuje na Balkán, do Srbska, Bulharska, Turecka či Řecka. Obdivuje krásy Parthenonu a i když nikdy nezískal formální vzdělání v architektuře, jeho zkušenosti byli mnohem cennější. Corbusier si ze svých cest odnáší 80 skicářů plných kreseb.
Během první světové války Corbusier vyučoval na své staré škole v La-Chaux-de-Fonds. V těchto letech pracoval na teoretických architektonických studiích s využitím moderní techniky – dům DomIno se stal základem pro jeho pozdější práce. V roce 1920 přijímá Charles-Édouard Jeanneret svůj pseudonym, který je vytvořen podle jména jeho dědečka (Lecorbésier).
Le Corbusier pokračuje ve své teoretické tvorbě a vytváří třípodlažní dům se střešní terasou a přiznaným schodištěm – Citrohan, který si svůj název získal podle automobilky Citroen. V letech 1922 až 1927 Le Corbusier navrhuje soukromé rodinné domy kolem Pažíže spolu se svým bratrancem Pierem Jeanneretem. Jejich spolupráce trvala až do roku 1940.
[wp_ad_camp_2]
V roce 1931 byla dokončena vila Savoye v Poissy, kde Corbusier uplatňuje 5 bodů moderní architektury. Řešení střechy nese jisté náznaky sochařského pojetí architektury, které je typické pro Corbusierovu pozdější tvorbu jež vrcholí slavným dílem kaple Notre-Dame du Haut v Ronchamp. Pozdní tvorba je také poznamenána využitím surového betonu ve své hrubé a neupravované podobě. Příladem jsou jednotky Unité d´Habitation, klášter La Tourette či vládní budovy ve městě Chandigarh. Corbusier nedostatky přirovnává k vrásčité tváři, která však se svým stářím neztrácí na kráse.
Corbusier umírá 27. srpna 1965, kdy si šel navzdory doporučením svého lékaře zaplavat do Středozemního moře v Roquebrune-Cap-Martin, které se nachází na jihovýchodním cípu Francie. Jeho smrt otřásla celým světem. Pohřeb se konal 1. září o pár dnů později.
Urbanismus
V roce 1935 Corbusier zveřejňuje studii La Ville Radieuse (Radiant City). Zářící město je rozděleno na zóny práce a odpočinku. Corbusier bydlení přiděluje v závislosti na velikosti rodiny a nikoliv podle ekonomického postavení jednotlivce. Ani tento návrh však nebyl zrealizován.
Mezi další významné projekty patří například rozšíření Antverp (1933), plán pro Rio de Janeiro (1929) či Alžír (1930 – 1937). Také ani jeden z těchto návrhů nebyl realizován. Příležitost k realizaci Corbusier dostává v indickém městě Chandigarh při návrhu správního centra.
Teoretické práce
Vers une architecture (1923)
V češtině vyšlo pod názvem „Za novou architekturu“. V jedné z nejvýznamnějších knih 20. století Corbusier obhajuje využití čistých a účelových řešení. Z této knihy pochází slavný citát – „Dům je stroj na bydlení“.
Pět bodů moderní architektury (1927)
Myšlenka pěti bodů moderní architektury byla publikována roku 1927 při výstavbě dvou domů na sídlišti Weissenhof ve Stuttgartu a následně zopakována na vile Savoye, která byla dokončena o 4 roky později.
- Výstavba domů na sloupech uvolní prostor v přízemí pro zeleň či volný pohyb chodců.
- Sloupy uvolňují půdorys. Prostor může být dělen pomocí lehkých příček.
- Sloupy uvolňují fasádu, kterou je možné dále tvarovat okny dle libosti.
- Pásová okna mohou být vedena skrz sloupový systém.
- Plochá střecha je vhodným místem pro umístění zahrady. Nahrazuje prostor, který dům odebíral.
Modulor (1948 a 1955)
Le Corbusierův proporční systém vychází z návaznosti na práce Vitruvia, Leonarda da Vinci či Leona Battistu Albertiho, kteří se zabývali matematickými proporcemi lidského těla. Corbusier tyto proporce založené na Fibonacciho posloupnosti a zlatém řezu přenášel do staveb, které člověka obklopují. Nejznámějším využitím moduloru je patrně kolektivní bydlení v Marseille – Unité d´Habitation. Corbusier využívá Modulor pro stanovení minimálních rozměrů každé obytné jednotky. Modulor využívá také v kapli Notre-Dame du Haut v Ronchamp.
Nadace Le Corbusiera
Foundation Le Corbusier je soukromá nadace, jejíž muzeum se nachází v Paříži na square du Dr Blanche. Nadace byla založena v roce 1968 a v současnosti se zde nachází kolem 8000 originálních kreseb a skic, dále Corbusierovy studie, plány, obrazy a fotografický archiv. Jedná se o největší sbírku na světě.
Ocenění
1961 – Medaile Franka P. Browna a zlatá medaile AIA
[wp_ad_camp_3]